nádržěti sě | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nádržěti sě, -žu, -ží ipf.; k nádržěti, držěti sě

1. koho (gen.), čemu, k čemu držet se někoho, být přimknut k někomu n. něčemu: ot hlasu vzdýchanie mého nadrzie sě usta má tělu mému ŽaltKlem 101,6 (přídržie sě…těla BiblOl, pod. ~Pad, přilnula jsú …masu ŽaltWittb, přilnula…k masu ~Pod, pod. ~Kap, BiblLit, ~Praž) adhaesit…carni; Priamus s syny svými přirozenými, kteřížto ústavně se jeho nadrziechu, přiteče TrojA 160a (~S, ~L, ~O, se jeho přídržiechu ~K) qui ubique sequuntur eundem; ║ o ty o všecky pře i práva i o všem, co sě k tomu nadrzi, na mocné smlúvce svědomě a dobrovolně přicházejí [Mojžíš a Belial] BelB 75a (~C, ~D) de…emergentibus ex eisdem s tím souvisí (srov. nádržěti 2)

2. komu/čemu, koho/čeho, po kom lnout k někomu n. něčemu, být oddán někomu: Nenadrzi sě mně srdce zlé ŽaltKlem 100,3 (nepřídržalo se jest mne BiblLit, ~Pad, pod. ~Praž, nepřilnulo ke mně ŽaltKap, nepřijalo mně sě ~Wittb, nepřijalo se mne ~Pod, BiblDrážď) non adhaesit mihi; nadirzala sě jest dušě má po tobě ŽaltT 62,9 (pod. BiblOl, přídržala sě jest ~Pad, přilnula ŽaltWittb, ~Pod, lnula jest BiblPraž, túžila jest ŽaltKlem, přivykla jest ~Kap, přijala BiblDrážď) adhaesit anima mea post te; ktož nadrzzy sě prázdnéj žénky EvOl 161b (1 C 6,16: sě přidrží BiblOl, ~Pad, ~Praž) qui adhaeret meretrici; Matěj, donidž apoštolem nebyl, bohatstvie sě nadrzal JeronM 11a divitiis insistebat; zemských věcí a tělesných sě nadrzye [biskupové] JeronM 70a terrenorum vestigiis inhaerentes; neb ne tak novým nadrzyme se, abychom vetché zrušili ProlBiblK 14a neque enim sic nova cudimus (odchylný překlad, překladatel četl: colimus)

3. koho/čeho, zř. komu/k čemu držet se, přidržovat se někoho n. něčeho, následovat někoho; [koho] být stoupencem; [zákonů, zvyků ap.] řídit se něčím, zachovávat něco: ale mně nadrzieti sě bohu dobro jest ŽaltKlem 72,28 (přídiržěti sě boha ~Wittb, ~Pod, BiblOl, ~Pad, ~Praž, přídržěti k bohu ŽaltKap) adhaerere deo; následovníci buďte chudoby, synáčkové, a jejích stopějí sě nadrzte JeronM 8a ut sequamini vestigia eius (v obraze); k jehož [Boha] jednotě a příkladu sě nadrzimy JeronM 10a; jeho [Jeronýma] vóle nad jiné božie vóle viec sě nadrzala JeronM 42a divinae magis cohaeret; Drahomíra všemi činy obyčejóv pohanských modl nadrzala sě jest PulkB 24 (držela se jest ~N) idolorum sectis se…implicabat; pakli stoje nebo sedě vedlé mořě nohy zmyje, bude sě nadrzeti krále a milost jeho nalezne BřezSnářM 115b appropinquabit regi; neb nynie na Štědrý večer ještě mnozí leckakýchs nadrżie sě boboňkóv, kúzel a čáróv HusSvátA 498b; následováše [král] čáróv, kúzedlných umění sě nadrżieẛe BiblPad 2 Par 33,6 (~Kladr, sě přídržal ~Ol, ~Lit, ~Praž) maleficis artibus inserviebat; neb jest i sám všech zákonóv sě nadrżal [Ježíš] Budyš 55b; křesťanskéj se víry nadrzicz SilvKron 19a Christianam veritatem amplexi; kteříž Rokycanových nadrželi se šeredností SilvKron 105a studebant ineptiis. – Srov. následovati 3

4. v záporném kontextu od čeho (v platnosti pf.) zdržet se něčeho, ubránit se něčemu: nižádný z nás od plakánie nemohl sě jest nadrziety JeronM 23b (~U, se…zdržeti ~P) se a lacrimis continere

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nádržěti sě, -žu sě, -žíš sě, impftiv. Nádržěti sě koho, čeho, přidržovati se, anhangen, sich anhalten. Ktož sě boha nadrzy Lit. Deut. 7 obs.; lidé, nadržijcze se falešně Krista ChelČPost. 263a; otce sě nadrzy a matky neopuſſczye ROlB. 31a; ješto sě jeho nadrzyechu Pulk. 95a; tebe samého žáda sě nadrzieti mysl má JeronMus. 31b; ktož nadrzzy sě prázdnéj ženky EvOl. 161b; že sem jich tovařistvie nechtěla sě nadrzyety Pulk. 10b; (Drahomíra) modl nadrzala sě jest t. 19b; aby (věcí) dobrých nadrzal sě t. 35a; věrně srny sě nadrzyely i nadrzymy služby ciesařské stolice t. 32a; jejich stopějí sě nadrzte JeronMus. 8a; Matěj… bohatstvie sě nadrzal t. 60a; (Manasses) kúzedlných umění sě nadržíeſſe maleficis artibus inserviebat Kladr. 2. Par. 33, 6. — Mně nadrzieti sě bohu dobro jest adhærere Deo ŽKlem. 72, 28, nádržěti sě komu, podle lat.; ot hlasu vzdýchanie mého nadrzie sě ústa tělu mému adhæsit carni meæ t. 101, 6; nenadrzi sě mně srdce zlé non adhæsit mihi t. 100, 3. — Nižádný od plakánie nemohl sě jest nadrziety JeronMus. 23b, nižádný od plakánie nemohl sě jest nadrzyety ROlB. 43a (místa stejná), nádržěti sě ot čeho, zdržeti se čeho, sich enthalten.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nádržěti, -žu, -žíš ned. (čeho) týkat se něčeho, vztahovat se na něco, souviset s něčím; nádržěti sě (koho, čeho) být přimknut k někomu, k něčemu; následovat někoho, být jeho stoupencem; (komu, čemu) být oddán, lnout k někomu, k něčemu; (ot čeho) zdržovat se: nižádný z nás od plakánie nemohl sě jest nádržěti
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nádržěti sě nedok. = přidržovati se, zdržovati se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).